Tento rip je vytvořen pomocí digitální kamery přímo v kině. Zvuk se ukládá pomocí mikrofonu umístěného přímo na kameře a u některých filmů jsou slyšet hlasy okolo sedících diváků. Vzhledem k těmto faktorům je kvalita zvuku a obrazu většinou dosti špatná.

Telesync je prakticky to samé jako CAM s výjimkou toho, že je použit zvuk z externího zdroje (například ze sluchátka pro nedoslýchavé, která jsou pomocí jacku připojeny ke konektoru na křesle). Různé telesyncy se však mnohdy dosti výrazně liší svojí kvalitou, a tak než začnete takový film stahovat, je rozumné si nejdříve stáhnout krátkou ukázku, která bývá velmi často součástí releasu.

TELECINE je přístroj, který nasnímá film přímo z filmových kotoučů. Obraz i zvuk je potom velmi kvalitní, avšak hodně záleží na typu a ceně použitého přístroje. Takto nasnímaný film má potom správný poměr stran, mnohdy dokonce ideálně 4:3. Telecine je někdy zaměňován s TIMECODE, což je ukazatel času v některých screenerech.

Ještě před vlastním vydáním filmu se mnohdy dostává do oběhu VHS kazeta, kterou rozesílají výrobci do různých firem jako propagační materiál (příkladně členům Oskarové poroty). Screener má většinou formát 4:3 (tzn. jako neořezaný full screen). Existují však i širokoúhlé screenery. Screener poznáte obvykle snadno pomocí tzn. tickeru, což je nápis, který v různých intervalech běhá obvykle ve spodní části filmu a upozorňuje diváka na zákaz kopírování dané verze filmu včetně uvedeného telefonního čísla, na které můžete zavolat a upozornit na pirátskou verzi, která se vám právě dostala do ruky. Aby se dala taková kopie poznat, bývá obraz v nějakých částech černobílý, většinou jen na krátkou dobu v určitý okamžik. Kvalita výsledného ripu je opět závislá od ceny a druhu ripovacího zařízení (příkladně přístroj MASTER copy – dobrá kvalita, nebo rip z videa do počítače pomocí různých laciných komponentů – velmi špatná). Většina VHS screenerů je předělána na VCD (videoCD). Některé jsou dokonce udělány do SVCD (SuperVideoCD), ale většinou je kvalita screenerů velmi špatná.

Stejný princip jako screener pouze s tím rozdílem, že zdrojem v tomto případě není kazeta, ale DVD. Film bývá většinou širokoúhlý, ale bez extra bonusů a doplňků, které byly na původním DVD (ořezáno kvůli snížení objemu dat). Běžící nápis je většinou průhledný a neruší tak sledování filmu. Pokud tvůrce umí tyto ripy dělat, je kvalita dokonalá. Obvykle se převádí do SVCD nebo DivXu či XviDu.

Kopie klasického prodávaného DVD. Někdy ale může jít o PRE retail u tohoto ripu je excelentní kvalita. DVDripy se předělávají do SVCD a DivXu a XviDu.

(High Definition Digital Television) Tento formát dosahuje rozlišení videa až 1920 × 1080. Nejpoužívanější rozlišení je 1280 × 720. Jde o velmi kvalitní formát.

Formát MPEG-2 s maximálním rozlišením 720×576. Formát podporuje až 9 různých záběrů kamer a až 8 zvukových stop (pro různé jazykové mutace) ve formátu MP2, AC3 nebo PCM. Také podporuje až 32 titulků. Celkový maximální datový tok je určen na 9,6 Mbit/s. DVD Video podporuje i interaktivní menu. Na DVD médium se vejde přibližně 1 až 5 hodin videa, podle datového toku.

Podle stupnice kvality by to mělo být asi takto: R1/2 retail > DVDSCR > R5 Retail > Telecine > Telesync > Cam. Hlavní rozdíl mezi Telecine a R5 je v tom, že telecine většinou sestavovala grupa nadšenců za pomoci základního vybavení. R5 release nastolila na scénu grupa PUKKA.